Mezi ty psychické patří především:
- Nulové nadšení či radost v práci i osobním životě
- Lhostejnost a apatie k výsledkům práce
- Podrážděnost či nervozita při práci
- Pocity nedoceněnosti a nepochopení
- Mrzutost a špatná nálada
- Psychické vyčerpání
Syndrom vyhoření je fenomén, o kterém je slyšet stále častěji. Zatímco dříve byl spojován hlavně s vysoko postavenými manažery, dnes se týká mnohem širšího spektra lidí – od vysokoškolských studentů, přes rodiče malých dětí až po úplně běžné zaměstnance větších i menších firem. Syndrom vyhoření nepřichází bez pozvání. Přitahuje ho neúměrný tlak na výkon, vysoká očekávání a nepřetržitý stres. Jak to udělat, aby se právě vám vyhnul?
Poprvé se o tzv. „burnout“ zmínil americký vědec Herbert Freudenberg v roce 1974 při studii drogově závislých a jejich schopnosti zvládat zvětšující se množství práce. Po prvotním stěžování si na přílišný přísun povinností, přes následující odpor, se účastníci studie postupně dostali až k úplné apatii. Tu potom Freudenberg popsal právě jako vyhoření.
Některé zdroje uvádějí, že s ním přijde do styku až 70 % dospělých v Česku. Stav emocionálního, fyzického a mentálního vyčerpání je nejčastěji způsobený dlouhodobým vyčerpáním v práci, ve škole nebo vlivem jiné náročné životní situace. Častěji se dostavuje u lidí zaměstnaných ve vyšších pozicích, ale potkat může i řadové zaměstnance, jejichž pozice ani nemusí na první pohled působit jako přespříliš psychicky náročná.
Kromě očividných symptomů, mezi které spadá hlavně chronický stres, deprese nebo úzkosti, je dobré vnímat i ty méně nápadné.
Jakmile začnete pociťovat některý ze symptomů, je dobré zpozornět. Proces vedoucí k vyhoření může mít totiž kromě ohrožení kariéry také zásadní dopad na kvalitu vašich mezilidských vztahů nebo způsobit ztrátu sebedůvěry. Ta může mít za následek také zvýšenou konzumaci psychoaktivních látek.
Člověk, který trpí vyhořením, se často potýká s klesající kvalitou vlastního života, což jistě k řešení celé situace nepřispívá. Jeho stav má ale nemalý vliv také na jeho okolí. Všechny výše popsané příznaky a jejich následky přispěly k tomu, že v roce 2019 připsala Světová zdravotnická organizace (WHO) syndrom vyhoření na seznam chorob.
Účelem tohoto článku je především prevence vyhoření, ne jeho léčba. Pokud na sobě pociťujete projevy vyhoření v takové míře, která vám brání vést plnohodnotný život, nebo by k němu mohlo brzy dojít, řekněte si o pomoc. Dnes už existuje celá řada možností, jak se syndromem vyhoření úspěšně bojovat. Obrátit se můžete na zkušeného psychologa*žku, psychoterapeuta*ku nebo na svého obvodního lékaře či lékařku, kteří vám poradí, jak dál.
Pomoci mohou také skvělé tipy, které pravidelně publikuje nezisková organizace Nevyhasni. Najdete je na jejich webu nebo Instagramu. Dalším krokem k větší psychické pohodě může být také instalace mobilní aplikace VOS Health, jejíž prémiové členství můžete mít s kartou MultiSport na měsíc zdarma. Stačí se podívat do sekce odměn v platformě My MultiSport.
Využít můžete také psychoterapie online, v MultiSport máme skvělou zkušenost s Hedepy, kteří vás propojí s více než 100+ certifikovanými terapeuty z celé České republiky a ještě se u nich na webu můžete otestovat, jestli právě vyhořením neprocházíte.
Na péči o duševní zdraví dnes přispívají některé zdravotní pojišťovny i vybraní zaměstnavatelé – třeba ve formě poukazů na psychoterapii nebo dalších firemních benefitů, které mají na psychickou pohodu pozitivní vliv. Právě do kategorie těchto zaměstnaneckých benefitů se hrdě řadíme i my s kartou MultiSport, neboť pravidelný pohyb patří mezi jeden z nejefektivnějších způsobů, jak vyhoření předejít.
Samozřejmě, že se tohle snadno píše, ale hůř dělá. Můžete na to jít ale pomalu. Naučit se říkat „ne“, když už toho na vás bude moc. Prioritizovat a postupně snižovat zátěž. Není také od věci si na několik dní odpočinout, vzít si pár dní dovolenou a během ní striktně neřešit nic pracovního.
Máme štěstí, že v dnešní době už není takové tabu o psychických problémech mluvit. Máme kolem sebe nejen více odborníků, ale také chápajících lidí, kteří nás neodsoudí, ale nabídnou pomoc. Může to být blízký přítel, někdo z rodiny, partner či partnerka nebo i váš nadřízený.
Duše a tělo jsou v tom spolu. Namísto stresujícího oběda ve fastfoodu s telefonem na uchu si raději udělejte na oběd čas a tělu dopřejte kvalitní a vyvážené jídlo, ze kterého bude další hodiny v práci čerpat. Uvidíte, že budete mít mnohem menší nutkání energii dohánět energeťáky a nikotinovými pauzami.
Je všeobecně známo, že pravidelná pohybová aktivita dokáže razantně snížit stres a s ním související rizika pro vaše psychické i fyzické zdraví. Pohyb pomáhá vyplavovat dopamin, serotonin a endorfiny, které dohromady snižují přebytkovou hladinu kortizolu známého též jako stresový hormon.
Nemusíte při prvním náznaku únavy impulzivně kupovat permanentku do fitka a přihlásit se na nejtvrdší kruhový trénink. Začněte aktivitou, která vás bude bavit a nebude vám způsobovat žádný další tlak a stres. Prozkoumejte naši mapu aktivit a vyberte si z nich tu, kterou jste si vždycky přáli vyzkoušet. Bude to jóga, lezení na stěně nebo třeba lekce tance?
Náš eventový tým je připraven kdykoliv přijet přímo k vám do práce a uspořádat o tématu péče o duševní zdraví workshop pro všechny zaměstnance.
S novým rokem přichází skvělá zpráva – od ledna 2025 se zvyšuje daňově uznatelný limit pro volnočasové firemní benefity na 23 278 Kč ročně, což je o 1 294 Kč více než v roce 2024…
Pod záštitou předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila jsme ve středu 4. 9. 2024 společně s dalšími členy Nadačního fondu Aktivní Česko slavnostně zahájili celorepublikovou kampaň Aktivní…
V české populaci výrazně klesl počet sportovců. Meziročně klesl o třetinu a vrátil se na úroveň covidového roku 2021. Přes třetinu Čechů necvičí dokonce ani jednou za měsíc…
Sportovní aktivita Čechů s rostoucím věkem klesá. Ve věkových skupinách 18-34 let se za sportovce považují více jak dvě třetiny, v generaci 55-64 let už pouze polovina. Se zvyšující se…