fbpx
Zpět

Jaký je vztah mezi sportem a psychickým rozpoložením? Marek Katrňák, sportovní psycholog a lektor programů duševního zdraví popisuje nejčastější bariéry

  • 20
  • 4

Rád se na úvod čtenářům představím. Jsem psycholog, kouč, lektor programů duševního zdraví, ale hlavně aktivní a vášnivý sportovec. Věnuji se sportovní psychologii a psychologii zdraví. Inspiraci nacházím nejen v knihách věnovaných pozitivní psychologii, ale také v přírodě a komunikaci se svými klienty i přáteli.

 Vyplatí se sportovat pravidelně? Pokud ano, proč?
Asi nikoho nepřekvapím tvrzením, že pohyb samotný nám do života přináší obrovské množství výhod. Prostřednictvím sportu relaxujeme, spojujeme se s lidmi, které máme rádi, dosahujeme svých cílů, což v nás probouzí pocity hrdosti a radosti. Zároveň nám pohyb přináší nesmírné zdravotní výhody. Na můj vkus se málo mluví o pohybu v kontextu prevence civilizačních chorob, jakými jsou cukrovka a nemoci oběhové soustavy. V neposlední řadě při pohybu často dosahujeme tzv. stavu plynutí, také známého jako „flow“, kdy se cítíme naprosto pohlceni činností, která nám přináší radost a potěšení. To vše má přímý vliv na naši duševní pohodu a celkovou kvalitu života.

Jaký je vztah mezi sportem a psychickým rozpoložením? Souvisí pohyb s mojí náladou? Mohu se díky němu cítit lépe
Rozhodně ano. Jak jsem zmínil, při sportu dosahujeme pozitivních emocí. Při dobrém výkonu máme pocit zadostiučinění a jsme na sebe hrdí. Sdílením hezkých chvílí třeba i v rámci pohybové aktivity s ostatními budujeme a posilujeme vztahy, které naši náladu dále zlepšují. Ti, kteří někdy byli ve fitku, šli si zaběhat nebo projet na kole mi jistě dají za pravdu, že nás tyto a další fyzické aktivity dokážou splínu každodenních dní spolehlivě zbavit. Při pohybu odvádíme pozornost od svých starostí, dovolí nám odreagovat se po těžkém dni v práci a na chvíli vypnout, soustředit se jen na aktuální moment a zbavit se nadbytečného napětí, které potřebuje z těla ven a které bychom jinak v sobě zbytečně dusili.

 Co lidi ke sportu motivuje, co je u pohybu udrží?
To je dobrá otázka. Pro každého jsou motivační faktory pro pohyb jiné. Pro někoho je to faktor sociální, pro někoho to může být seberealizace či vidina zlepšování se. Obecně lze myslím říci, že jsme k pohybu motivování vnitřně, pokud nás baví. K provádění aktivit, které si užíváme nás nikdo nemusí nutit nebo vybízet. Čas a pozornost jim věnujeme prostě proto, že nás baví, že při jejich vykonávání pociťujeme radost a samotná možnost, že sport můžeme provádět, je nám odměnou.

Které mentální bariéry mohou vstupovat člověku do cesty?
Pokud člověk vnitřně nechce, důvod vyhnout se pohybu vždy najde. Pro někoho mohou být překážkou finance, pro jiného může jít o nedostatek času, pracovní či rodinnou vytíženost nebo absenci prostoru, kde by se své činnosti mohl věnovat. Důvod, proč to nejde, se jednoduše vždy najde. Naopak si myslím, že pokud člověk skutečně chce, pokud ho nějaká forma pohybu opravdu vnitřně baví, pokusí se najít způsob, jak se k ní dostat nebo v ní pokračovat. Pohyb je s námi po celý den. Pokud se mu opravdu věnovat chceme, je jen na nás začít hledat důvody, jak by to mohlo jít.

Jak tedy s pohybem začít a neutopit se v důvodech, proč to nejde?
V první řadě by si člověk měl říct, co od pohybu očekává. odpovědět si na pomyslnou otázku: „Proč?” Proč mi stojí za to jít do schodů místo toho, abych si přivolal výtah? Proč mi dává smysl jet do práce na kole místo tramvají? Proč se v sobotu odpoledne půjdu projít místo toho, abych se díval na televizi? Jakmile známe své „proč“, stačí udělat první krok k nové realitě a začít budovat nový návyk. Přece už vím, proč mi to za to stojí, ne?

Pokud známe své proč, ale stále se nedokážeme donutit, můžeme využít zkratky, které naší vůli trochu pomohou. Chci začít běhat? Dobrá, nedám si hned cíl uběhnout 5 kilometrů. Namísto toho si obléknu tepláky a mikinu, nazuju si běžecké boty a vyjdu před dům. A když už jsem vyrazil, tak si těch 10 minut kolem bloku dám. Někde začít musím a deset minut je stále lepší než nula. Přichází první pocity hrdosti, radosti a jsem o krok blíže k vytvoření nového návyku, o který stojím a který mi za to stojí.

Jak si udržet motivaci k pohybu?
Jak už jsem zmínil, je důležité znát své „proč“. Zároveň je dobré si vytyčit konkrétní cíl, kterého chceme svým počínáním dosáhnout.

V motivaci může pomoci i vytvoření závazku a sdělení jej nějaké blízké osobě. Pokud se chcete 2x týdně projet na kole, sdělte tento váš záměr partnerovi a nechejte ho, ať vás po očku kontroluje, jestli svůj závazek plníte.

Motivovat nás může i společný pohyb s někým, koho máme rádi. Domluvte se s kamarádem, partnerem, rodičem nebo klidně ratolestí, že se budete nějakému sportu věnovat společně.

Nechte si poradit. Žádný učený z nebe nespadl, a to platí i v pohybu. Pokud si nejste jisti v tom, jak cvičit, plavat, hrát tenis nebo golf, ale víte, že vás takový typ aktivity baví, investujte do sebe. Dohodněte se s osobním trenérem, který vám pomůže s prvními krůčky. Dobrý osobní trenér se zároveň stará o vaši motivaci a o to, abyste měli správně nastavené cíle, ale také abyste alespoň některých z nich v rozumné době dosáhli. Mnoho trenérů pracuje i s dvojicemi. Můžete tedy přivést i někoho blízkého a sportovat společně.

Mohou rodiče motivovat své děti ke sportování? Je to reálné, i když sami motivaci nemají? Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě sportovalo, nemusí být za každou cenu sami vrcholoví sportovci. Z mého pohledu jsou rodiče zodpovědní hlavně za zajištění takových podmínek, aby jejich ratolest mohla hledat a najít takovou formu pohybu, která ho nebo ji bude bavit, u které se bude cítit dobře a která splní očekávání, které od sportu dítě má. Ať už je to čas strávený s kamarády, radost z toho být chvíli naopak sám nebo pocit sounáležitosti s kolektivem. Motivace dětí ke sportu jsou opět individuální a rozličné. Rodiče by však dítě měli podpořit v hledání toho nejvhodnějšího sportu.

Pohyb je základ. A ačkoliv to není vždy jen zábava a občas může bolet, je to ta nejlepší investice do našeho fyzického zdraví i psychické pohody. Pohybem investujeme do sebe samých, do naší dlouhodobé funkčnosti a kvalitního života. Obávám se, že lepší argument pro pravidelný pohyb nenajdeme.

Autor: Marek Katrňák, sportovní psycholog a lektor programů duševního zdraví

Zajímá vás, jaké bariéry mají Češi?

Přečtěte si podrobnější data v naší publikaci MultiSport Index.

Související